Jak fotit noční oblohu

Fotografovat noční oblohu s krajinou je jeden z nejtěžších žánrů. Musíme skloubit kompozici krajiny s orientací hvězd. Zvládnout dobře nastavit fotoaparát. Mít štěstí na počasí a také vydržet vzhůru.

Ukáži vám veškeré tajemství focení noční oblohy.

Nejdřív si řekneme, co můžeme na obloze pozorovat a fotografovat.

Může to být nejpopulárnější mléčná dráha, měsíc, komety, hvězdy (polárka a startrails ) a mnoho dalších úkazu jako jsou Perseidy, Geminidy, zatmění Měsíce, polární záře nebo Airglow.

Perseidy

Perseidy jsou kometární meteorický roj, který vznikl z komety 109P/Swift-Tuttle. Perseidy mají svůj radiant v souhvězdí Persea. Roj je činný od 17. července do 24. srpna, přičemž maximum roje přichází mezi 11. a 13. srpnem.

Zatmění měsíce

Dne 27. července 2018 nastalo úplné zatmění Měsíce. Zatmění bylo neobvyklé tím, že při něm Měsíc prošel přímo středem zemského stínu, což se stalo naposledy při zatmění 15. června 2011.

Kometa

C/2020 F3 (NEOWISE) je jasná dlouhoperiodická kometa viditelná i pouhým okem během léta 2020. Objevena byla 27. března 2020 infračerveným kosmickým teleskopem Wide-field Infrared Survey Explorer v rámci projektu NEOWISE.

Polární záře

Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 100 km, nejčastěji kolem 100 km, někdy zasahující i do výšek několika set kilometrů. Je to jeden z hlavních jevů vesmírného počasí.

AirGlow

Světelné záření atmosféry. Toto záření vyvolávají různé procesy probíhající ve vrchních vrstvách atmosféry jako např. rekombinace iontů kyslíku a dusíku, které byly ionizovány během dne ultrafialovým zářením nebo luminiscence způsobená kosmickým zářením.

Co nám může kazit pohled a fotografování hvězd je světelné znečištění.

Světelné znečištění bohužel najdeme skoro všude v České republice.

Níže je mapa ČR, kde je vidět, jaká je intenzita světelného znečištění. Modrá – tmavá je dobrá, červená a žlutá jsou města, kde nám ruší osvětlení pozorování a fotografování hvězd.

U nás je nejméně světelného znečištění na Šumavě, Novohradských horách a Manětínsku.

Odkaz na mapu světelného znečištění:

https://www.lightpollutionmap.info

Nejbližší tmavá obloha je v Nízkých a Vysokých Taurách, NP Gesäuse v Rakousku a na východním Slovensku.

Ve světe to je USA, Chile, Balkán, Afrika, Kanárské Ostrovy (tady bude probíhat expedice – informace naleznete tady.

Je jedna vychytávka jak si poradit se světelným znečištěním, a to filtrem, který brání pronikání tohoto škodlivého světla, a to nám pomůže k čistější obloze. Celou recenzi si můžete přečíst zde.

Pokud nechceme fotit Měsíc, tak nám je jeho fáze na obtíž, protože přes jeho záři nejsou vidět hvězdy.

Takže je potřeba dobře naplánovat, co chci fotit, a kdy to bude možné podle hvězd. Pak už jen mít štěstí na čistou oblohu. Je několik pomocníku, jak se na to připravit.

SUNCALC – časy východu a západu slunce, azimuty, čas kdy začíná astronomická noc

www.suncalc.net

PHOTOPILLS – aplikace do mobilu, která umí vypočítat v živém náhledu pozici hvězd + plánování

Stellarium – program do pc i do mobil. Zobrazuje 3d pohled na oblohu tak jak ji můžeme vidět okem nebo pomocí dalekohledu. Umí simulovat podle data, času, hodiny i minuty pozici hvězd, upřesnit azimut. Také tady nalezneme simulaci ohniskových vzdáleností.

Tady platí jedno dobré pravidlo, a to plánování a průzkum za dne. V noci hledání kompozice moc nepůjde. Samozřejmě krajina v noci vypadá jinak než přes den. Vytratí se stíny, barvy i kontrast. S tím je potřeba počítat a nebát se toho.

Podíváme se na konkrétní případ plánování focení na Šumavě.

Fotografické místo „strom“ jsem našel na mapách.

Tento strom bych rád vyfotil s mléčnou dráhou. Proto musím zjistit, zda bude v postavení hvězd.

V mapách jsem si přes nástroje – měření vzdálenosti a plochy zjistil azimut a ten jsem se snažil najít ve stellariu.

Přes program stellarium jsem zjistil, kdy bude Mléčná dráha přesně nad stromem a datum vycházelo na 21.08.2020, časově kolem 23:30. Takže už mít jen čistou noční oblohu bez mraků!

Povedlo se mě i kurzistům!

Právě na tento datum byl naplánovaný  WS na Šumavě.

Jedna rychlá fotka z terénu, jak všichni fotíme.

A finální snímek

Jak je z exifu patrné, je focená zvlášť krajina a zvlášť hvězdy.

Hlavní důvod je, že na jeden snímek nezvládneme zachytit celou kompozici krajiny a hvězd. Také není stejné nastavení expozice na krajinu a hvězdy. Dále se snímky opakuji-to je z důvodu redukce šumu na fotografii.

Takže teď jsme si ukázali jednu část, a to plánování.

Další důležitý bod je postup v terénu a nastavení fotoaparátu

Postup v terénu

Přijdu na fotografické místo nejlépe za dne a hledám kompozici. Jak ji najdeme, připevníme fotoaparát na stativ, vypneme stabilizaci obrazu a zaostříme na krajinu. Vlivem tepelné roztažnosti se může ostření posunout, takže to musíme těsně před fotografováním překontrolovat. Čekáme, až bude úplná tma. To znamená, až bude slunce minimálně 15° pod obzorem. (Suncals, Stellarium).

Nastavení fotoaparátu

Budeme fotit v noci. To znamená, že budeme fotit na dlouhý čas, respektive na minutové časy.

Záleží podle okolností. V zimě se odráží světlo od sněhu, a tak si můžeme dovolit časy okolo pár minut. V místech kde je totální tma můžeme fotit i 10 minutový snímek. Budeme používat MANUÁLNÍ režim, vypneme redukci šumu a redukci šumu pro dlouhé expozice.

Focení si musíme rozvrhnout na dvě etapy.

a) Focení krajiny – tady budeme potřebovat iso v rozmezí 3.200 až 6.400, clonu budeme používat nižší f2,8 až f4, čas snímání se nám může prodloužit na několik minut. Máme vypnutou redukci šumu pro dlouhé expozice. Fotíme v manuálním režimu. Máme nastaven Bulb a požadovaný čas nastavím na dálkové spoušti. Výsledná fotografie by měla být lehce přeexponována. Když budeme následně fotografii upravovat a ztmavovat, digitální šum se lehce zredukuje. V případě, že fotografie bude tmavší a následně v postprocesu fotografii zesvětlíme, digitální šum se ještě více zvýrazní a fotografie bude nekvalitní.

b) Focení hvězd – tady existuje pravidlo, jak určit čas snímání a to se jmenuje 500 pro FULLFRAME fotoaparáty a pravidlo 300 pro APSC. Než přejdeme k výpočtu, řekneme si, jak můžeme fotografovat hvězdy. Jeden způsob jsou StarTraily. Vlivem dlouhého expozičního času hvězdy vytvářejí světelné dráhy.

Druhý častější způsob zachycení hvězd jsou body tzn. tečky. Pro určení času aby hvězdy byly jasné body využijeme postup 500. Vezeme číslo 500 a vydělíme ho ohniskovou vzdáleností objektivu, který používáte, a výsledné číslo bude maximální doporučená rychlost závěrky za sekundu.

Konkrétní výpočet pro Fullframe

500 / 16 = 31s

500 / 20 = 25s

500 / 24 = 20s

500 / 35 = 14s

500 / 50 = 10s

Jestliže používáte fotoaparát s APSC čipem požijete pro výpočet hodnotu 300.

300 / 16 =  18s atd.

Doporučená výbava:

Digitální zrcadlovka, širokoúhlý světelný objektiv, kabelová spoušť, stativ. Kdo to myslí s focením hvězd vážně, určitě se hodí rovníková montáž.

Rovníková montáž umožňuje nastavit nižší ISO a prodloužit čas expozice. Tím budeme mít ve fotografii menší množství digitálního šumu.

Celý postup může vypadat hodně složitě ale opak je pravdou. Jak se dodrží technické postupy je to efektivní a výsledky stojí za to.